Frýdek-Místek

Statutární město Frýdek-Místek se nachází jen necelých 17 kilometrů od Ostravy. Pokud bychom chtěli přistoupit k bližšímu geografickému umístění, mohli bychom říci, že jej nalezneme rozkládající se na obou březích řeky Ostravice. Ta přitom plní nejednu funkci. Slouží totiž jako přirozená hranice oddělující Moravu a Slezsko, obyvatelé Frýdku-Místku však vědí, že má pro ně speciální význam. Připomíná totiž sloučení dvou menších měst Frýdek a Místek, ke kterému došlo 1. ledna 1943. Ostravice proto v současnosti tvoří jakýsi předěl mezi oběma historickými částmi. Frýdek se totiž původně nacházel na slezské straně, zatímco Místek na té druhé – moravské. V současnosti proto lidé žijící v popisovaném městě včetně turistů denně přecházejí již zmíněnou pomyslnou hranici.

  • Prva svetova vojna
  • Slovenský romantizmus
  • Protirečenie v dielach
  • Slovenský realizmus
  • Motív ženy a lásky
  • Medziľudské vzťahy
  • Literárny hrdina
  • Ľudské charaktery
  • Lyrizovaná próza
  • Vývoj humoru
  • Problémy v literatúre
  • Ženské hrdinky
  • Literárna moderna
  • Absurdita
  • Antika
  • Obraz dediny
  • Boj dobra a zla
  • Deformácia spoločnosti
  • Dieťa vo svete dospelých
  • Dráma
  • Európsky realizmus
  • Poézia
  • Samota
  • Tematika lásky
  • Veľká Morava
  • Svetový romantizmus
  • Ľudská existencia
  • Boj za slobodu
  • Požiadavky na vedomosti maturantov
  • Svetová literatúra
  • Univerzita Karlova v Praze
  • Antigona Sofokles
  • Charles Baudelaire
  • Ján Botto: Smrt Jánošíková
  • Martin Kukucin: Dom v stráni
  • Franz Kafka: Premena
  • Hviezdoslav: Gábor Vlkolinský
  • Nikolaj Vasilievic Gogol: Mrtve duše
  • Jozef Miloslav Hurban: Od Silvestra do Troch králov
  • Alexandr Sergejevič Puškin: Eugen Onegin
  • Jozef Gregor Tajovský
  • Ján Kalinčiak: Reštavrácia
  • Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma
  • Karel Čapek: R.U.R.
  • Jozef Gregor Tajovský: Statky - zmätky
  • Jiří Wolker
  • Johann Wolfgang von Goethe: Utrpení mladého Werthera
  • Peter Zvon: Tanec nad plačom
  • Ernest Hemingway: Starec a more
  • Prehľad literatúry
  • Ján Hrušovský: Pompiliova Madona a iné prózy
  • Honoré de Balzac: Otec Goriot
  • Milo Urban: Živý bič
  • Jozef Cíger-Hronský: Jozef Mak
  • Dobroslav Chrobák: Drak sa vracia
  • Ernest Hemingway: Komu zvonia do hrobu
  • Ivan Horváth: Človek na ulici
  • Jean Paul Sartre: Múr
  • Martin Kukucin: Dom v stráni
  • Janko Jesenský
  • Nikolaj Vasilievič Gogoľ
  • Ján Neruda
  • Samo Chalupka: Mor ho!
  • Božena Slančíková-Timrava
  • Ján Smrek
  • Júliusa Barča: Ivana Matka
  • Karel Čapek: Vojna s mlokmi
  • Michail Alexandrovič Šolochov
  • Molière: Lakomec
  • Romain Rolland: Peter a Lucia
  • Ivan Bukovčan
  • Prameny dokládají existenci již v 13. století

    Jestliže chceme probrat i historickou stránku věci, musíme se pochopitelně odděleně podívat na obě města. Frýdek i Místek odborníci objevili v listinách pocházejících z třináctého a čtrnáctého století. Obě města po celá staletí vystupovala zcela samostatně. K razantní změně došlo až v již zmíněném roce 1943. Určitou zajímavost přitom představuje fakt, že nově vzniklá správní jednotka získala název Frýdek. Dodatek Místek uvedený po pomlčce se objevil až po dlouhých 12-ti letech. Již po pouhém vyslovení nově vzniklého termínu proto bylo okamžitě jasné, jaké město daný mluvčí zmiňuje. Tamější obyvatele však tato změna nijak nezaskočila, protože například zaměstnanci pracující na tehdejší železnici se s ním již před tímto krokem běžně setkávali . Od pradávna se obyvatelům dařilo produkovat kvalitní látky, což se odrazilo v rozvoji textilního průmyslu po 19. století. K navýšení populace rovněž došlo po otevření blízkých dolů. Horníci společně s rodinami se postarali o postupný ekonomický rozvoj. Jakmile se 20. století přehouplo do své druhé poloviny, symbolizoval již Frýdek-Místek město s nezanedbatelným počtem obyvatel.